Starý Vestec
Vítejte na neoficiálních stránkách








 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Kaple Povýšení sv. Kříže.
 
 
 Roku 1707 zemřel břístevský farář Skřivan. Jeho nástupcem byl Karel Ignác Heisler. Právě v jeho hlavě se zrodila myšlenka vystavět na břístevské hůře Křížovou kapli. Obrátil se proto na kounickou vrchnost. Zámečtí úředníci vybrali v roce 1712 mezi sebou něco peněz a poslali sousedy na sbírku do okolí. Tak se tohoto roku sešlo 233 zl. 40gr. Druhého roku vyprosil farář na hraběti Václavu z morzinu v Kounicích místo na stavbu, stavivo i něco peněz, k tomu zbožná vrchnost přidala dva korce polí kapli do výbavy. Počalo se stavěti roku 1714 a výlohy byly 601 zl.
 Již při výstavbě se přihodilo první neštěstí. Ruční práce dělali lidé z roboty a zvlášť se činila  tzv. "blbá Běta" Byla druhým jen pro smích a jednou si z ní ztropili velmi špatný žert. Řekli jí, aby si vlezla do sudu, že jí pěkně skutálí shůry dolů. Běta měla radost, že se tak pěkně sveze a ráda souhlasila. Zabednili ji tedy do sudu a k radosti břístevských kluků skutáleli dolů. Dole však bylo po smíchu. Nešťastnou Bětu našli v sudu mrtvou.
 Stavba byla dokončena roku 1715. Měla podobu kříže, loď byla klenutá, kryt šindelový, oltáře byly tři. Hlavní oltář k jihu měl titulní obraz povýšení svatého kříže, pravé křídlo získala sv. Kateřina, levé sv. Barbora. Bohoslužby se v kapli konaly jen  čtyřikrát do roka. A 1 května. Toho dne se sem nahrnul lid ze všech okolních obcí. Kázání bývalo venku i uvnitř v kapli při mši tu bývalo mnoho lidí.
 Bohužel již roku 1764 udeřil blesk do kaple, která částečně vyhořela, a její zdi byly velice poškozené. Dle zápisu byla oprava provedena pečlivě. Podle skutečnosti však byly zdi již v roce 1781 značně narušeny.
 Po celá desetiletí kaple chátrala. Přešla doba napoleonských válek. Od počátku devatenáctého století byl v Bříství farářem páter Mucha. Bohatá farnost vynášela značný zisk a tak dal roku 1816 kapli opraviti a pokrýti novým šindelem. Ale již dva roky potom stihla ji nová pohroma. Posledního  dubna 1818 pálila břístevská chasa u kaple čarodějnice. Jeden čeledín z bujnosti házel hořící koště přes kapli. Koště padlo na střechu a kapli zapálilo. Byl při tom nějaký pytlák a z radosti, že jsou břístevské čarodějnice tak velkolepé střelil z pytlačky děrou ve dveřích do hlavního oltáře. Lid si pak dlouho vypravoval, jak mnozí z těch chasníků byli potrestáni. Palič čeledín prý oslepl, pytlák se při noční toulce v panském revíru u rybníka Držkovce zastřelil, jiný se utopil a dalšího na vojně kůň zabil. Koho potkalo neštěstí a tehdy byl u kapličky měl to za trest.
 Od té doby kaple nebyla obnovena.
 Dnes jsou zachovány části obvodových stěn.
 Od roku 1992 není již Kaple majetkem církve. Koupil ji pan Josef Matyáš z Prahy.